Zdraví a zdravotní testy
Informace uvedené na této stránce byly převzaty z odborných článků a publikací.
(pro zobrazení informací, klikněte na odkaz níže)
Co jednotlivá vyšetření vlastně konkrétně znamenají?
PRA-prcd - progresivní retinální atrofie
FN - familiární nefropatie
DKK - dysplazie kyčelního kloubu
AON - Adilt Onset Neuropathy
Další vyšetření ve zkratce, co znamenají a proč je dobře je absolvovat:
Deficit fosfofruktokinázy (PFK)
je dědičná choroba. Deficit PFK je autosomálně recesivní onemocnění. To znamená, že se nemoc rozvine pouze u jedinců, kteří zdědí od obou svých rodičů mutovaný gen.
U lidí je deficit PFK znám jako Tarui-Layzerův syndrom. Hlavními klinickými projevy je zejména svalová slabost a zátěžová intolerance. Postižený jedinec trpí svalovými křečemi při cvičení a námaze svalů.
Klinické příznaky u psů se mohou někdy vyskytnout během prvních měsíců života, ale jindy mohou být poměrně špatně rozpoznatelné nebo pomíjeny. Kvalitu života postiženého zvířete lze zlepšit, vyhneme-li se zátěžovým situacím, které bývají stimulem pro vznik hemolytických krizí.
Degenerativní myelopatie (DM)
je fatálním onemocněním, které se zpravidla objevuje u široké škály psích plemen kolem osmého roku jejich života. U postižených psů dochází k postupnému nebolestivému slábnutí pánevních končetin, problémům s koordinací a chůzí, následuje atrofie svalstva, ataxie, inkontinence a vše končí úplným ochrnutím zadních končetin.
Toto onemocnění nezaměňovat s AON! Symptomy je to obdobná nemoc, ale ne stejné. V rámci zjištění se testuje i jiný gen.
Bernard Soulier syndrom (BSS)
je dědičné onemocnění vyskytující se u plemene anglický kokršpaněl. U postižených jedinců dochází ke snížení počtu krevních destiček, které jsou zvětšené oproti normě a výrazně hůře vytvářejí krevní sraženinu. U jedinců s BSS syndromem je sraženina nestabilní a obecně velice těžce dochází k její tvorbě. Klinické příznaky jsou nejrůznější nepravidelná krvácení např. z dásní, nosu apod. Život ohrožující může být pro BSS pozitivní jedince např. porod či operace, nebo výrazně krvácivá poranění.
Xantinurie typu II u anglických kokršpanělů
je dědičné onemocnění charakterizované vylučováním velkého množství xantinu močí. Dochází k poškození enzymu, který převádí xantin na kyselinu močovou. Dochází k dráždění močových cest, stagnaci moči, náchylnost močových cest k infekci a sekundárně může vést k poškození ledvin. Moč je tmavá a výrazně zapáchající, s příměsí krve. Močení je bolestivé a mnohdy neúspěšné. První příznaky bývají patrné už ve věkovém 7 týdnů ale také až ve 4 roce života.
